V Rakousku je necelý týden do druhého kola přímé volby prezidenta. Billboardů uvidíte poskrovnu. Dnes přišly letáky přímo do schránky od obou kandidátů. A nabývám přesvědčení, že vyhraje kandidát Hofer.
Prezentuje životní příběh ochrnutého parašutisty, který si jde pevně za svým a přitom je schopný se s každým domluvit. Ale než dolistuji dojímavý časopis do konce, už na mě vykukuje pan Strache. A mně vytane jen Hoferův výrok: ‚ Však ještě uvidíte, co je v Rakousku možné!‘ a fakt, že jsem tady taky imigrant. Lidé, kteří ho volí mlčí nebo takové mezi přáteli nemám. Nikdo přece nechce o sobě nepřímo říct, že je proti uprchlíkům, což tady v podstatě znamená říct, že je nacista. A téma uprchlíků překrývá veškeré debaty.
Jeho protikandidát neoslovuje voliče tak, aby v druhém kole vyhrál. I když doufám, že by mohl. Jenže to jsem doufala i u nás u Schwarzenberga. Lidská blbost je nekonečná. Dnes byl do funkce jmenovám nový rakouský premiér, který snad ukončí nekončící agónii velké koalice. Ta lidi asi už irituje a chtějí změnu. A všude vlastně vládne jen klima kultivovaného poklidu překrytého strachem z uprchlíků a ztráty blahobytu…Kdyby tak pan Strache věděl, co vlastně jeho jméno znamená.